Optometrista je nelékařský zdravotnický pracovník, který se specializuje na vyšetření zraku a aplikaci kontaktních čoček, doporučí vám vhodnou korekční pomůcku pro váš zrak. Je vlastně jakýmsi mezistupněm mezi očním optikem, který doporučuje a zhotovuje optické pomůcky podle předpisu, a očním lékařem, který měří zrak a předepisuje brýle a samozřejmě také léčí onemocnění očí.
Optometrista má obvykle bakalářský nebo magisterský titul, který získal studiem oboru Optika a optometrie na lékařské nebo přírodovědecké fakultě. Dříve se optometristy stávali také oční optici s praxí absolvováním tzv. doškolovacího kurzu. Protože se toto studium soustřeďuje téměř výhradně na zrak, mají tito specialisté velmi široký přehled o metodách korekce refrakčních vad. Optometrista může pracovat zcela samostatně, pokud splnil podmínky zákona a získal registraci MZČR. Je povinen se i nadále vzdělávat, aby mu byla registrace prodloužena i na další období.
Jaké výhody má vyšetření u optometristy?
Optometristu najdete většinou v oční optice, nyní již také v některých zdravotnických zařízeních. Nespornou výhodou je čas, který vám může věnovat. Vyšetření u optometristy zatím nehradí zdravotní pojišťovny, obvykle se platí 200 až 500 korun.
Samotné vyšetření zraku trvá asi 20 až 30 minut. Optometrista se vás zeptá na vaše předchozí potíže se zrakem, na váš zdravotní stav, povolání a koníčky, aby si udělal představu o tom, jak potřebujete brýle používat. Pak si změří vaše brýle, které nosíte a ověří si, jak s nimi vidíte. Změří zrak na automatickém refraktometru, který však poskytuje pouze orientační údaje o refrakčním stavu oka a není možné podle něj zhotovit brýle. Toto vyšetření není nezbytné, ale značně usnadňuje a zrychluje vyšetření.
Nyní již přistoupí k samotnému zjišťování dioptrií – sklíčkování. Tato část zatím nejde nahradit žádným přístrojem, protože to, jak vidíte, je zcela subjektivní. Nakonec by vám měl vyšetřující vysvětlit, k jakému závěru dospěl, objasní vám, jakou refrakční vadu máte, jaká bude pro vás vhodná optická pomůcka, jaký typ skel je vhodný i s ohledem na vaši profesi nebo zájmy. Může vám pomoci vybrat vhodnou brýlovou obroučku.
Optometrista je kompetentní také aplikovat kontaktní čočky, tedy doporučit vhodný typ, naučit vás s nimi zacházet, pečovat o ně, kontroluje stav oka atd.
S očním onemocněním však za optometristou nechoďte, nepřísluší mu stanovovat diagnózy nebo léčit oči. Pro to už je tu výhradně oční lékař. Optometrista také nevyšetřuje děti do 15 let.
Základní informace o očních vadách
OKO (obrázek) je nedůležitější smyslový orgán lidského těla. Zrakem vnímáme přes 90% veškerých podnětů z prostředí, ve kterém se pohybujeme. Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, utváří se obraz vzdálených nebo blízkých předmětů na sítnici. Oční čočka se vyklenuje a oplošťuje v závislosti na vzdálenostech tak, aby byl vytvořen jasný a ostrý obraz. Tento proces se nazývá akomodace.
Akomodace umožňuje vidění od několika centimetrů až po nekonečno. Pokud je obraz neostrý znamená to, že oko vykazuje vadu vidění.
Myopie
Mhouříte oči, abyste jasně viděli do dálky? Míjíte své přátele na ulici, aniž byste je poznali? Jestliže ano, jsou to příznaky myopie.
Myopie by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš dlouhé.
Ostrý obraz se potom vytváří před sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Pacient trpící myopií vidí špatně na dálku, ale dobře na blízko. Vzdálenost, na kterou myop ostře vidí je tím kratší, čím je myopie vyšší.
Hypermetropie
Únava očí a bolest hlavy. Příčinou těchto příznaků bývá neustálá snaha o dokonalou akomodaci. Potíže bývají častější a výraznější večer a po práci. Lehká hypermetropie probíhá mnohdy nepozorovaně až do 35 či 40 let člověka, protože oko ještě dokáže akomodovat natolik, aby viděný obraz byl jasný a nerozmazaný.
Hypermetropie by se dala charakterizovat jako vada, kdy je oko fyziologicky příliš krátké.
Ostrý obraz se potom vytváří za sítnicí a na sítnici vzniká obraz neostrý. Pacient trpící hypermetropií vidí špatně jak na blízko, tak i na dálku. Podaří-li se mu přece jenom zaostřit do dálky, tak pouze za cenu značné námahy očí a následné únavy.
Astigmatismus
Ten, kdo trpí astigmatismem, vidí neostře jak na blízko, tak i do dálky. Nevidí jasně kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo sešikmenými řádky. Příčinou často bývá více nerovnoměrné zakřivení rohovky než fyziologické, (Normální rohovka má tvar úseče elipsoidu „ragbyový míč“.
Při astigmatismu má však ve dvou osách na sebe kolmých více rozdílné zakřivení a výsledkem je, že po průchodu paprsků optickým systémem oka se nevytváří jedno ohnisko, ale většinou dvě na sebe kolmé úsečky ). Astigmatismus se může kombinovat s řadou dalších vad vidění, jako je myopie nebo hypermetropie.
Presbyopie
Vaše paže nejsou dost dlouhé nato, abyste mohli číst noviny, nebo se Vám Vaše děti smějí, když navlékáte nit do jehly? Vyhledáváte pro čtení stále více světla? Jestliže ano, potýkáte se s prvními příznaky presbyopie.
Presbyopie, je přirozený proces týkající se každého z nás po čtyřicítce. Čočka postupně začíná ztrácet na pružnosti, nedostatečně se vyklenuje a oplošťuje, čímž je akomodace velmi obtížná. Z toho pak vyplývá stále se zhoršující vidění na blízko.